Ráno nás přivítalo sluníčko. Po veliké snídani jsme nafasovali balíček na cesty a rozdělili jsme se podle vlastního výběru na dvě skupiny. Jedna z nich, ta početně menší, měla slíbenou kratší pěší trasu, ta početně větší, což paní učitelky a pana učitele potěšilo, si vybrala trasu delší, která měla být okořeněna jízdou na lanovce. U dětského hřiště v centru Harrachova, které jsme neplánovaně, avšak velmi hbitě obsadili, jsme se definitivně oddělili, navzájem si zamávali a každá skupinka se vydala vlastní cestou.

Skupina A se skutečně vydala na lanovkou, kterou se vyvezla na Čertovu horu. Tam jsme poprvé rozdali role pro doprovodnou hru a vydali se směrem k Ručičkám, kde jsme se zastavovali již v minulém roce. Byla to vlastně taková vzpomínková zastávka. A i ta malinovka chutnala úplně stejně. Jen tu letos bylo méně vos. Výstup na  Zadní Plech nebyl úplně za odměnu, ale pak už to bylo jen z kopce a tato vidina nás na vrch ve výšce 1210 metrů nad mořem přeci jen vytáhla. A Mumlava? A Mumlavské vodopády? To je skvost. A hlavně, zpátky k chatě už to bylo jen 1 700 000 mm.

Skupina B se svého cestovního plánu držela tak, jak jen jí to vyhovovalo. I členové této skupiny byli u Mumlavských vodopádů, ale jejich doprovodný program byl poněkud fádnější a nebýt jízd na bobové dráze a palačinek, nebylo by vlastně o čem psát. Ještěže máme děti přející, které nikomu nic nezávidí. Ostatně prožitky byly hluboké pro skupiny obě a musíme konstatovat, že obě skupiny si užily to, co od svého výběru očekávaly.

Podvečerní zpravodajská relace a zábavný kvíz už jen podtrhly krásný a hlavně slunečný den. Ano, přijedeme i opálení.

Fotografie z dnešního dne si můžete prohlédnout zde.

– zobrazeno 137x